Return   Facebook

Světový dům spravedlnosti

Ridván 2010

Bahá’í věřícím světa

Draze milovaní přátelé,

se srdci plnými obdivu k následovníkům Bahá’u’lláha v čase zahájení tohoto nejradostnějšího období Ridvánu s potěšením oznamujeme, že na každém kontinentu naší planety dochází k novému přílivu intenzivních programů růstu, čímž jejich celkový počet na celém světě přesáhl číslo 1500 a došlo k zajištění splnění cíle Pětiletého plánu jeden rok před jeho ukončením. Za tento ohromující úspěch, za toto znamenité vítězství skláníme s vděčností před Bohem hlavu. Všichni, kteří usilovně pracovali na tomto poli, ocení štědrost, kterou obdařil Své společenství tím, že mu poskytl celý rok na posílení nyní již všude ustanoveného modelu expanze a konsolidace, aby se tak mohlo připravit na úkoly, ke kterým bude povoláno ve svém dalším globálním podniku – v plánu o délce pěti let, v pořadí pátém v sérii plánů s jasně formulovaným cílem dosáhnou pokroku v procesu vstupování do Víry v zástupech.

Nyní, když se při této slavnostní příležitosti na okamžik zastavíme, cítíme potřebu jasně vyjádřit, že to, co vyvolává tak silný pocit hrdosti a vděčnosti v našich srdcích, nejsou ani tak numerické výsledky, jichž jste dosáhli, i když jsou pozoruhodné, nýbrž to, o čem tento úspěch svědčí – totiž o souhře různých pozitivních změn, ke kterým došlo na hlubší úrovni kultury. K hlavním z nich patří námi pozorované zvýšení schopnosti přátel hovořit s ostatními o duchovních záležitostech a s lehkostí mluvit o Osobě Bahá’u’lláha a Jeho Zjevení. Porozuměli dobře tomu, že učení Víry je základním požadavkem života naplněného štědrým dáváním.

V nedávných poselstvích jsme vyjádřili radost z toho, že jsme na celém světě svědky neustálého zyšování tempa učení Víry. Plnění této základní duchovní povinnosti jednotlivého věřícího vždy bylo a stále je nepostradatelným rysem Bahá’í života. Z ustavení 1500 intenzivních programů růstu je zcela patrné, jakou odvahu a rozvážnost si osvojili řadoví věřící, když vykročili mimo bezprostřední okruh svých rodinných příslušníků a přátel, připraveni nechat se vést řídící Rukou Nejmilosrdnějšího ke vnímavým duším, ať už bydlí v jakékoliv končině. I ty nejskromnější odhady ukazují, že se pravidelných kampaní v současné době účastní desítky tisíc lidí a snaží se na základě podobného smýšení navázat pouta přátelství s lidmi, které předtím považovali na cizince. Ve svém úsilí prezentovat základy Víry jasně a jednoznačně byl pro věřící značným přínosem názorný příklad v knize 6 Ruhi institutu. Tam, kde je doceněna logika, na které je tato prezentace založena a kde je překonáno nutkání přeměnit ji v určitý návod k použití, vzniká rozhovor dvou duší – rozhovor, který se vyznačuje hloubkou dosaženého porozumění a povahou navázaného vztahu. Úměrně tomu, do jaké míry se v této konverzaci dále pokračuje i po úvodním setkání a vznikají skutečná přátelství, se přímé učení tohoto druhu může stát katalyzátorem trvalého procesu duchovní transformace. To, jestli první kontakt s takovými nově nalezenými přáteli vyústí v to, že budou pozváni, aby vstoupili do Bahá’í společenství nebo aby se začali účastnit některé z jeho aktivit, není zásadní starostí. Důležitější je, že se každá duše cítila vítána, aby se připojila ke společenství a přispěla ke zlepšení společnosti a aby se vydala na stezku služby lidstvu, na jejímž počátku či o něco později v jejím průběhu může nastat formální prohlášení víry.

Důležitost tohoto vývoje by neměla být podceňována. V každé oblasti, kde již funguje soudržný model činnosti, je potřeba věnovat pozornost jeho dalšímu rozšiřování prostřednictvím sítě spolupracovníků a známých a přitom současně soustředit síly na menší skupiny populace, z nichž každá by se měla stát centrem intenzivní činnosti. V oblasti, kterou tvoří město, je nejlépe takové centrum činnosti definovat hranicemi sousedství; v oblasti, jejíž charakter je převážně venkovský, může vhodné společenské zázemí k tomuto účelu poskytnout malá vesnice. Ti, kteří slouží v těchto prostředích, ať už to jsou místní obyvatelé nebo hostující učitelé, budou zcela správně vidět svou práci z hlediska budování komunity. Označit jejich učební snahy nálepkami jako „klepání na dveře“, i když možná první kontakt opravdu zahrnoval návštěvu obyvatel určitého domu bez předchozího ohlášení, by nebylo spravedlivé k procesu, který si klade za cíl zvýšit v rámci určité skupiny obyvatelstva kapacitu k tomu, aby převzala odpovědnost za svůj vlastní duchovní, společenský a intelektuální rozvoj. Aktivity, které tento proces pohání kupředu a do nichž zveme nově nalezené přátele, budou ke svému udržení možná na nějaký čas opravdu potřebovat podporu někoho, kdo nepochází z řad místního obyvatelstva. Jedná se o setkání posilující duchovní charakter společenství; hodiny, které pečují o křehká srdce a mysli dětí; skupiny, které usměrňují pulsující energii juniorské mládeže; studijní kroužky, které jsou otevřené všem a které umožňují lidem rozmanitého původu postupovat kupředu rovnocenně s ostatními a prozkoumat uplatnění [Bahá’í] učení ve svém individuálním i kolektivním životě. Je třeba počítat s tím, že násobení těchto ústředních aktivit bude brzy zajišťováno lidskými zdroji, které mají v určitém sousedství nebo vesnici svůj domov – muži a ženami, kteří budou nedočkavě dychtit po tom, aby zlepšili materiální a duchovní podmínky ve svém okolí. Postupně by tedy měl vzniknout rytmus života společenství, který bude úměrný kapacitě zvětšujícího se jádra jednotlivců, kteří jsou zavázáni Bahá’u’lláhově vizi nového Světového řádu.

V tomto kontextu se vnímavost projevuje v ochotě účastnit se procesu budování komunity, který byl uveden v pohyb ústředními aktivitami. V jedné oblasti s intenzivním programem růstu za druhou je v nadcházejícím roce úkolem přátel učit Víru v jedné nebo ve více vnímavých skupinách obyvatelstva za užití přímé metody při objasňování základů své Víry a nalézat ty duše, které touží zbavit se letargie, již jim vnucuje společnost, a které touží pracovat bok po boku s ostatními ve svém sousedství a vesnici, aby započaly proces kolektivní přeměny. Pokud přátelé vytrvají ve svém úsilí naučit se způsoby a metody, jak v kontextu těchto malých prostředí posílit budování komunity, jsme si jisti, že dlouho toužebně očekáváný cíl všeobecného zapojení se do záležitostí Víry se během krátkého období pohne dopředu o několik řádů.

Aby na tuto výzvu mohli odpovědět, budou muset věřící i instituce, které jim slouží, posílit v dané oblasti proces středisek vzdělávání a v rámci svého území značně zvýšit počet těch, kteří mohou působit jako školitelé studijních kroužků; neboť je třeba si uvědomit, že příležitost pečovat o pulsující život společenství v sousedstvích i na vesnicích, která se nyní přátelům otevírá a která se vyznačuje pronikavým vědomím cíle, byla umožněna pouze díky zásadnímu rozvoji, který nastal v předchozím desetiletí v oné oblasti Bahá’í kultury, jež se týká prohlubování znalostí o Víře (deepeningu).

Když jsme v prosinci 1995 vyzývali k ustanovení středisek vzdělávání po celém světě, snahy Bahá’í společenství o prohloubení jednotlivých věřících ve znalostech o Víře sestávaly zejména z příležitostných kurzů a hodin o různé délce trvání, zaměřených na rozličná témata. Tento formát plně vyhovoval potřebám vynořujícího se celosvětového Bahá’í společenství, které mělo relativně malý počet lidí a které se soustředilo převážně na své geografické rozšíření po celém světě. Tenkrát jsme nicméně jasně vysvětlili, že, má-li se proces vstupování do Víry v zástupech znatelně zrychlit, musí se vytvořit jiný přístup ke studiu spisů, a to takový, který bude pobízet velké počty přátel, aby povstali k činům. V této souvislosti jsme požádali střediska vzdělávání, aby pomáhala stále rostoucímu počtu věřících sloužit Věci tím, že poskytnou kurzy, které budou předávat znalosti, hlubší vhledy a dovednosti potřebné k vykonávání mnoha povinností spojených se zrychlováním expanze a konsolidace.

Na každém z Bahá’u’lláhových následovníků spočívá povinnost číst písma Víry a usilovat o to, aby získali plnohodnotnější porozumění významu úžasného Bahá’u’lláhova Zjevení. Všichni mají uloženo ponořit se do oceánu Jeho Zjevení a podle svých schopností a dispozic získat podíl na perlách moudrosti, které v něm leží. Z tohoto pohledu se místní deepeningy, zimní a letní školy a další setkání, na kterých se jednotliví písem znalí věřící mohli s ostatními podělit o vhledy do zvolených témat, vynořily přirozeně coby významné prvky Bahá’í života. Stejně jako návyk denně číst Písma zůstává nedílnou součástí Bahá’í identity, tak i tyto formy studia budou mít i nadále v životě společenství své místo. Porozumění dosahu Zjevení jak na rozvoj jednotlivce, tak na pokrok společnosti se ale několikanásobně zvyšuje, když je studium spojeno se službou a obojí probíhá souběžně. A právě na poli služby dochází k ověření znalostí, zkušenosti přinášejí další otázky a je dosahováno nových úrovní porozumění. V rámci systému dálkového vzdělávání, který je nyní ustanoven v jedné zemi za druhou, a jehož hlavními prvky jsou studijní kroužek, školitel a osnovy Ruhi Institutu, si celosvětové Bahá’í společenství osvojilo schopnost umožnit tisícům, ba i milionům lidí, studovat v malých skupinkách spisy s jednoznačným záměrem, jímž je uvádět Bahá’í učení do praxe a tím posunout činnost Víry do její další fáze, kterou je trvalá expanze a konsolidace ve velkém měřítku.

Nechť nikdo nezpochybňuje možnosti takto vytvořené. Společenské vlivy dnes plodí netečnost. Již od dětství pěstují touhu být baven a s narůstající účinností vychovávají generace ochotné nechat se vést kýmkoliv, kdo dovede obratně zapůsobit na povrchní emoce. Dokonce i v mnoha vzdělávacích systémech se ke studentům přistupuje jako by to byly nádoby určené k přijímání informací. To, že Bahá’í svět uspěl v rozvíjení kultury, která podporuje způsob myšlení, studia a jednání, ve kterém se všichni považují za ty, kteří kráčejí na společné stezce služby, přičemž jeden druhého podporují a společně postupují vpřed, mají v úctě znalosti, jež kterýkoliv z nich v daný okamžik vlastní a vyhýbají se tendenci rozdělovat věřící do kategorií, například na prohloubené a neinformované – to vše je úspěch nesmírných rozměrů. A v tom spočívá dynamika nezadržitelného hnutí.

Je nutné, aby kvalita vzdělávacího procesu, který na úrovni studijního kroužku pěstujeme, během příštího roku znatelně vzrostla, aby se tak mohl rozvinout potenciál místních obyvatel tuto dynamiku vytvořit. V tomto ohledu bude velmi záležet na těch, kteří slouží jako školitelé. To oni budou stát před výzvou vytvořit prostředí, jež je představeno v kurzech středisek vzdělávání; prostředí, které přispívá k duchovnímu posílení jednotlivců, kteří sami sebe vidí jako aktivní účastníky svého vlastního procesu učení se, jako protagonisty neustále usilující uplatnit znalosti tak, aby vyústily v proměnu jednotlivce i společnosti. Jestliže v tomto selžeme, pak bez ohledu na počet studijních kroužků, které budou v oblasti ustaveny, se síla nezbytná k pohánění změny nevytvoří.

Má-li se práce školitele neustále zlepšovat a zdokonalovat, musíme pamatovat na to, že hlavní zodpovědnost za rozvoj lidských zdrojů v oblasti nebo zemi spočívá na středisku vzdělávání. Zatímco se snaží zvýšit počet svých účastníků, celá struktura středisek – od správní rady, přes koordinátory na různých úrovních až po školitele na místní úrovni – musí kromě snahy zvýšit počet svých účastníků, klást stejný důraz na účinnost systému v celé jeho celistvosti, neboť v konečném důsledku bude udržitelný početní nárůst záviset na kvalitativním pokroku. Na úrovni oblasti musí koordinátor do svého úsilí doprovázet ty, kteří slouží jako školitelé, vnést jak praktické zkušenosti tak i dynamiku. Měl by pro ně pořádat pravidelná setkání, kde budou přemýšlet o svém snažení. Příležitostně může být užitečné zorganizovat setkání, na kterých se opět prostudují pasáže vybrané z materiálů středisek, za předpokladu, že se nebude trvat na potřebě neustálého školení. Schopnosti školitele se postupně rozvíjejí s tím, jak vstupuje na pole činů a pomocí studia posloupnosti kurzů a uvádění jejich praktických částí do života pomáhá ostatním přispívat k cíli současné série světových Plánů. A s tím, jak muži i ženy různých věkových kategorií procházejí posloupností a svá studia jednotlivých kurzů dokončují s pomocí školitelů, další věřící musí být připraveni doprovázet je v činech služby, které vykonávají dle svých schopností a zájmů – zejména jsou to koordinátoři zodpovědní za dětské hodiny, skupiny juniorské mládeže a studijní kroužky, což jsou činy služby zásadní udržitelnost samotného systému. V následujících dvanácti měsících by i nadále mělo být předmětem intenzivního učení se v každé zemi zabezpečení toho, aby celým tímto systémem tepala náležitá míra životodárné síly.

Péče o duchovní výchovu dětí je již dlouhou dobu součástí kultury Bahá’í společenství, a tato péče vyústila ve dva vedle sebe existující systémy. Jeden, snažící se dosáhnout úspěchů Bahá’í věřících v Íránu, byl příznačný schopností nabízet systematické hodiny pro každou věkovou skupinu dětem z Bahá’í rodin víceméně s cílem předat základní znalosti o historii a učení Víry novým generacím. Ve většině částí světa čerpal z těchto hodin užitek relativně malý počet dětí. Druhý systém se vyvinul v místech, ve kterých docházelo k přijímání Víry ve velkém počtu, jak na venkově, tak ve městech. Tato zkušenost se vyznačovala přístupem, který byl více otevřený všem. Avšak zatímco Bahá’í hodiny vítaly dychtivé děti z rozmanitých domácností, různé důvody bránily tomu, aby se hodiny konaly s potřebnou pravidelností, rok co rok. S jakým potěšením vidíme, jak tato zdvojenost, způsobená historickými okolnostmi, postupně upadá s tím, jak přátelé na celém světě, kteří prošli školením středisek vzdělávání, usilovně nabízejí hodiny, které jsou otevřené všem a konají se pravidelně a systematicky.

Tyto slibné začátky musíme nyní důrazně a soustavně rozvíjet. V každé oblasti, ve které již probíhá intenzivní program růstu, musí být vynaloženo úsilí k dalšímu systematickému zajišťování duchovní výchovy stále rostoucího počtu dětí pocházejících z rodin různých původů a zázemí – toto je nezbytný požadavek procesu budování komunity, který nabírá na síle v sousedstvích i vesnicích. Úkol to bude náročný a bude vyžadovat trpělivost a spolupráci ze strany rodičů i institucí. Ruhi Institut již byl požádán o urychlení plánů na dokončení svých kurzů k vyškolení učitelů dětských hodin pro různé stupně, včetně příslušných vyučovacích hodin pro děti ve věkovém rozmezí od 5-6 let až po 10 – 11 let, aby tak mohla být zaplněna nynější mezera mezi již existujícími hodinami a materiály pro juniorskou mládež – jako jsou např. „Duch Víry“ a chystaná „Moc Ducha Svatého“, které do programu této věkové kategorie výrazně vnášejí Bahá’í prvek. S tím, jak budou k dispozici další kurzy a vyučovací hodiny, budou střediska vzdělávání v každé zemi moci vyškolit učitele a koordinátory potřebné k tomu, aby postupně, jeden stupeň za druhým, vybudovali jádro programu pro duchovní výchovu dětí, kolem kterého mohou být vystavěny nástavbové prvky. Do té doby by střediska vzdělávání měla vyvinout maximální úsilí a podle potřeb učitelům poskytnout z řad již existujících materiálů ty nejvhodnější tak, aby je mohli použít v hodinách s dětmi různého věku.

Mezinárodnímu centru pro učení Víry patří naše neutuchající vděčnost za rozhodující impuls, který dodalo úsilí o zajištění brzkého dosažení cíle tohoto Pětiletého Plánu. Vidět úroveň energie, kterou do tohoto celosvětového podniku vneslo, to, jak vytrvale sledovalo rozvoj na každém kontinentu a úzce spolupracovalo s kontinentálními Poradci, znamenalo letmo zahlédnout ohromnou sílu, která je tomuto Správnímu řádu vlastní. Nyní, když Centrum pro učení Víry obrací se stejnou energií svou pozornost k otázkám týkajícím se účinnosti aktivit na úrovni oblasti, bude bezpochyby věnovat obzvláštní zřetel uvádění Bahá’í dětských hodin do praxe. Jsme přesvědčeni o tom, že jeho analýza zkušeností, získaných během příštího roku z několika vybraných oblastí, jež reprezentují různorodé společenské podmínky, objasní praktické otázky, což poté umožní ustavení pravidelných hodin pro děti všech věkových kategorií v sousedstvích a na vesnicích.

Rychlost, s jakou se rozšířil program pro duchovní posílení juniorské mládeže, je dalším vyjádřením kulturního pokroku Bahá’í společenství. Zatímco světové trendy vykreslují tuto věkovou skupinu jako problematickou, ztracenou v mukách bouřlivých fyzických i citových změn, neschopnou reagovat a sebezničující, Bahá’í společenství díky jazyku, který používá, a přístupům, které si osvojuje, rozhodně postupuje opačným směrem, neboť v juniorské mládeži naopak spatřuje nesobeckost, pronikavý smysl pro spravedlnost, dychtivost dozvídat se o vesmíru a touhu přispívat k budování lepšího světa. Platnost této vize dosvědčuje jedna zpráva za druhou, ve kterých juniorská mládež v zemích celého světa coby účastníci tohoto programu vyjadřuje své myšlenky. Vše nasvědčuje tomu, že tento program zapojuje jejich narůstající uvědomělost při zkoumání skutečnosti, která jim pomáhá analyzovat konstruktivní a destruktivní síly fungující ve společnosti a rozpoznat vlivy, kterými tyto síly působí na jejich myšlenky a činy, a tak bystří jejich duchovní vnímání, zlepšuje vyjadřovací schopnosti a posiluje uspořádání mravních hodnot, které jim budou sloužit po celý život. Ve věku, kdy tito mladí lidé začínají mít k dispozici vzkvétající intelektuální, duchovní a tělesné síly, dostávají nástroje potřebné k úspěšnému boji se silami, jež by je oloupily o jejich pravou identitu vznešených bytostí a o práci na společném blahu.

To, že hlavní část programu prozkoumává témata z Bahá’í pohledu, ale ne stylem náboženského poučování, otevřelo dveře k jeho rozšíření mezi juniorskou mládež z nejrůznějších prostředí a poměrů. V mnoha případech pak ti, kteří tento program zavádějí do praxe, sebevědomě vstupují do oblasti sociálních projektů a setkávají se s řadou otázek a možností, které jsou v rámci celosvětového procesu učení se sledovány a organizovány Kanceláří pro sociální a ekonomický rozvoj, jež sídlí ve Svaté zemi. Nashromážděné poznatky a zkušenosti umožnily, že již nyní v několika oblastech rozptýlených po celém světě existuje potenciál, díky kterému jsou tyto programy schopny přijmout a udržet více než tisíc juniorů. Aby mohli i ostatní pokročit tímto směrem, zakládá Kancelář napříč kontinenty za pomoci skupiny věřících s rozsáhlými zkušenostmi na tomto poli síť učebních míst, která mohou být použita ke školení koordinátorů ze stovek dalších oblastí. Tito zkušení věřící podporují koordinátory i po jejich návratu do vlastních oblastí a umožňují jim vytvářet prostředí prodchnuté duchem, ve kterém mohou programy pro juniorskou mládež zakořenit. Přestože je vzorec činnosti již nyní zřetelný, zajisté budou v této oblasti snažení přibývat další vědomosti. Jediné, co omezuje rozsah odezvy na poptávku po těchto programech ze strany škol a občanských skupin, je kapacita Bahá’í společenství. V oblastech, které se nyní zaměřují na intenzivní program růstu, existuje široká škála různých podmínek - od oblastí s několika ojedinělými skupinami juniorské mládeže až po ty, které jsou schopny jich udržet tolik, že je třeba služby oddaného koordinátora, který bude moci využívat neustálé podpory z učebních míst, která rozšiřují veškeré získané zkušenosti. Abychom zajistili, že se kapacita [ustanovit a udržet skupiny juniorské mládeže] zvýší u všech oblastí z celého spektra, voláme po ustavení 32 učebních míst, z nichž každé bude k dispozici asi dvaceti oblastem, ve kterých slouží koordinátoři na plný úvazek a které by měly začít fungovat do konce stávajícího Plánu. Ve všech ostatních podobných oblastech by v průběhu následujícího roku mělo být prioritou vytvořit potenciál nabízet tento program a systematicky násobit počty skupinek.

Věškeré dosažené změny, o kterých jsme až doposud zmínili – nárůst schopností učit Víru přímo a pouštět se do záměrných diskusí na duchovně důležitá témata s lidmi všech společenských vrstev, rozkvět takového přístupu ke studiu spisů, který je úzce spjat s činy, znovuobnovený závazek zabezpečovat pravidelnou duchovní výchovu dětí v sousedstvích i vesnicích, a rozšíření vlivu programu, který juniorské mládeži vštěpuje smysl pro dva druhy morálních cílů, jednak rozvíjet své vrozené schopnosti a jednak přispívat k přeměně společnosti – všechny tyto změny jsou v nemalé míře posilovány ještě jedním posunem na úrovni kultury, jehož důsledky jsou vskutku dalekosáhlé. Tento posun na úrovni společného povědomí je zřejmý podle narůstající frekvence, se kterou se v rozhovorech přátel objevuje slovo „doprovázet“, slovo, jež je díky svému včlenění do běžného slovníku Bahá’í společenství obdařeno novým významem. Je znakem značného posílení kultury, ve kterém je veškerá činnost založena na procesu učení se. Tento způsob práce podporuje informované zapojení stále většího počtu lidí do sjednoceného úsilí uplatňovat Bahá’u’lláhovo učení při budování božské civilizace, což Strážce označuje za nejdůležitější poslání Víry. Takový přístup nabízí pozoruhodný protiklad duchovně upadlým a umírajícím způsobům starého společenského řádu, který se tak často snaží zapřáhnout lidskou energii prostřednictvím nadvlády, chamtivosti, pocitů viny nebo pomocí manipulace.

Ve vztazích mezi přáteli se pak tento vývoj kultury projevuje v kvalitě jejich vzájemných vztahů. Způsob práce založený na procesu učení se vyžaduje, aby všichni zaujali pokorný postoj, což je stav, ve kterém člověk zapomene na sebe sama, všechnu svou důvěru vloží v Boha, spoléhá na Jeho vše zachovávající moc a důvěřuje Jeho neselhávající pomoci a uvědomuje si, že On a jedině On dokáže proměnit komára v orla a kapku v bezmezný oceán. V takovémto stavu spolu duše nepřetržitě usilovně pracují a neradují se ani tak z vlastních úspěchů, ale z pokroku a služby ostatních. Toto se děje do takové míry, že se jejich myšlenky po všechen čas soustředí na to, jak jeden druhému pomoci vystoupat do výšin služby Jeho Věci a vznášet se na nebi Jeho poznání. Právě toto spatřujeme v současném modelu činnosti, jež se začíná rozvíjet po celém světě, podporován lidmi mladými i starými, zkušenými i nově prohlášenými, kteří vedle sebe bok po boku pracují.

Nejen, že tento rozvoj na úrovni kultury ovlivňuje vztahy mezi jednotlivci, ale jeho vliv můžeme pociťovat také při spravování administrativních záležitostí Víry. S tím, jak se způsob fungování společenství začíná vyznačovat postojem učení se, byly některé aspekty [procesu] rozhodování v oblasti expanze a konsolidace převedeny na řadové věřící, což umožnilo, aby plánování a následné uvádění plánů do praxe více odpovídalo podmínkám v terénu. To konkrétně znamená, že byl vytvořen prostor v podobě hodnotícího setkání, aby se ti, kteří jsou zapojeni do aktivit na úrovni oblasti, společně čas od času setkali a ve světle zkušeností a vedení od institucí dospěli ke společnému názoru na současnou situaci v dané oblasti a stanovili bezprostřední kroky vpřed. Podobný prostor otevírá středisko vzdělávání, které zajišťuje, aby ti, kteří slouží jako školitelé, učitelé dětských hodin a animátoři skupinek juniorské mládeže měli na úrovni oblasti svá vlastní oddělená setkání a konzultovali o svých zkušenostech. S tímto procesem konzultace na základní úrovni jsou důvěrně spojeni koordinátoři středisek vzdělávání a Oblastní výbor pro učení, společně se členy Pomocného sboru, jejichž společná součinnost poskytuje další prostor pro přijímání rozhodnutí, která se týkají růstu, v tomto případě na formálnější úrovni. Fungování tohoto systému na úrovni oblasti, který se zrodil z naléhavých potřeb, poukazuje na důležitý rys Bahá’í správy: díky tomu, jak se [Bahá’í správa] pod vedením Světového domu spravedlnosti vyvíjí, má v sobě stejně jako živý organismus zakódovanou schopnost dosahovat stále vyšších stupňů komplexnosti, a to v oblasti struktur a procesů, vztahů i aktivit.

To, že instituce Víry na všech úrovních – od místních a regionálních až po národní a kontinentální – zvládají tuto rostoucí komplexnost se stále větší dovedností, je jak znakem, tak i nezbytnou podmínkou, jejich neustálého dozrávání. Vývoj vztahů mezi správními institucemi dovedl Místní duchovní rady na práh nové etapy při uplatňování jejich povinností šířit Slovo Boží, mobilizovat energii věřících, a vytvářet duchovně povznášející prostředí. Již dříve jsme vysvětlili, že dospělost Místní rady nemůže být hodnocena pouze na základě pravidelnosti jejích setkání či efektivity jejího fungování. Spíše musíme její silné stránky do velké míry měřit živostí duchovního a společenského života společenství, kterému slouží – rostoucího společenství, které vítá konstruktivní příspěvky těch, kteří již formálně vyhlásili víru, i těch, kteří tak ještě neučinili. Je potěšující vidět, jak současné přístupy, metody a nástroje poskytují všem Místním duchovním radám, včetně těch nově ustanovených, prostředky, jimiž mohou tyto povinnosti vykonávat zároveň s tím, jak se snaží zajistit, aby byla požadavkům Pětiletého plánu v jejich lokalitách věnovaná dostatečná pozornost. Ve skutečnosti je řádné zapojení Rady do Plánu rozhodující při jakémkoliv pokusu obsáhnout velký počet lidí, což je samo o sobě požadavkem k tomu, aby Rada mohla projevit plnou míru své působnosti a schopností.

Rozvoj Místních duchovních rad, kterého budeme během příštích několika let zajisté svědky, je umožněn narůstající stabilitou Národních duchovních rad, jejichž schopnost strategicky smýšlet a jednat se zřetelně zvýšila, obzvláště díky tomu, že se naučily s narůstající pronikavostí a účinností vyhodnocovat proces budování komunity na základní úrovni a podle potřeby mu dodávat pomoc, zdroje, povzbuzení a milující vedení. V zemích, kde to podmínky vyžadují, přenesly Národní rady řadu svých zodpovědností na Regionální rady, decentralizovaly jisté administrativní funkce, posílily kapacitu institucí na území své působnosti a podpořily promyšlenější systémy vzájemné součinnosti. Bez nadsázky můžeme říci, že to, co napomohlo vytvoření rozhodujícího impulzu potřebného pro dosažení cíle současného Plánu, bylo plné zapojení Národních rad, a v tomto směru očekáváme další vývoj s tím, jak budou v následujících rychle pomíjejících, avšak rozhodujících, měsících ruku v ruce s Poradci vynakládat vrcholné úsilí, aby svá společenství připravili na vstup do dalšího pětiletého podniku.

Vývoj instituce Poradců představuje beze sporu jeden z nejvýznamnějších pokroků Bahá’í Správního řádu během minulého desetiletí. Již v lednu 2001, kdy se ve Svaté Zemi shromáždili Poradci a členové Pomocných sborů na konferenci u příležitosti stěhování Mezinárodního centra pro učení Víry do jeho trvalého sídla na hoře Karmel, učinila instituce [Poradců] neobyčejný skok ve svém vývoji. Není pochyb o tom, že energie onou událostí uvolněná poháněla tuto instituci rychle kupředu. Míra vlivu, kterým Poradci a členové jejich Pomocných sborů působili na pokrok Plánu, ukazuje, že na poli učení Víry zaujali své přirozené místo v první linii. Jsme přesvědčeni, že nadcházející rok dojde k ještě užšímu spojení a spolupráci institucí Správního řádu v souvislosti s tím, jak se všechny, každá dle svých rozvíjejících se povinností a zodpovědností, snaží o posílení způsobu práce založeného na procesu učení se, jenž se stal význačným rysem fungování společenství – a to nejnaléhavěji v oblastech, které procházejí intenzivními programy růstu.

Bahá’u’lláhovo Zjevení je ohromné. Vyžaduje důkladnou proměnu nejen na úrovni jednotlivce, ale také ve struktuře společnosti. „Není snad záměrem každého Zjevení způsobit úplnou proměnu povahy lidstva,“ Prohlašuje On Sám, „proměnu, která se projeví jak navenek, tak i uvnitř, a která ovlivní jak jeho vnitřní život tak i vnější podmínky?“ Činnost, která v současnosti postupuje ve všech koutech světa, představuje nejnovější etapu stále pokračujícího úsilí Bahá’í společenství o vytvoření zárodku slavné civilizace, která je ustanovena v Jeho učení a jejíž budování představuje nekonečně složitý a rozsáhlý podnik, jehož uskutečnění si bude od lidstva vyžadovat staletí vynaloženého úsilí. Neexistují žádné zkratky, žádná univerzálně platná schémata jednání. Pouze když vyvíjíme úsilí a snažíme se získávat z Jeho Zjevení hlubší porozumění a čerpat z Něj, těžit z nahromaděných vědomostí celého lidstva, moudře aplikovat Jeho učení na život lidstva a konzultovat o otázkách, které vyvstanou, teprve pak dojde k nezbytnému učení a vytvoření potřebných schopností.

Během tohoto dlouhodobého procesu vytváření schopností zasvětilo Bahá’í společenství téměř patnáct let tomu, jak systematicky uspořádat své zkušenosti na poli učení Víry, jak se naučit otevírat určité aktivity stále většímu počtu lidí a jak udržovat expanzi a konsolidaci. Všichni jsou vítáni a mohou vstoupit do vřelého objetí Bahá’í společenství a obdržet duchovní potravu z Bahá’u’lláhova životodárného poselství. Vždyť není větší radosti, než když duše, toužící po Pravdě, nalezne útočiště v pevnosti Věci a čerpá sílu ze sjednocující moci Smlouvy. Přesto může každá lidská bytost a každá skupina jednotlivců, bez ohledu na to, zda se počítají k Jeho následovníkům, čerpat inspiraci z Jeho učení, získávat prospěch z jakýchkoliv drahokamů moudrosti a vědění, které jim pomohou zvládat výzvy, kterým čelí. K civilizaci, kterou by si lidstvo přálo, skutečně nedospějeme pouze úsilím samotného Bahá’í společenství. Řada skupin a organizací, které jsou prodchnuty duchem solidarity se světem, který je nepřímým projevem principu jednoty lidstva vytvořeného Bahá’u’lláhem, přispěje k tomu, aby ze změti a zmatku současného stavu společnosti povstala předurčená civilizace. Každému by mělo být jasné, že kapacita vytvořená v Bahá’í společenství v průběhu série po sobě jdoucích globálních Plánů ho vybavuje stále se zvyšujících schopností poskytnout pomoc v četných a různorodých rozměrech budování civilizace, čímž se mu otevírají nové obzory pro učení se.

V Ridvánovém poselství 2008 jsme poukázali na to, že když přátelé pokračovali ve svém namáhavém úsilí na úrovni oblasti, zjistili, že jsou stále více vtahováni do života společnosti a budou čelit výzvě, jak rozšířit proces systematického učení se, do kterého jsou zapojeni, aby tak obsáhli stále širší rozsah lidského úsilí. V každé oblasti postupně začíná vznikat bohatá tapisérie života společenství s tím, jak se akty kolektivního uctívání Boha, jež jsou promíseny s diskusemi v důvěrném prostředí domova, protkávají s aktivitami, které poskytují duchovní vzdělání všem příslušníkům populace – dospělým, mládeži a dětem. Společenská uvědomělost se přirozeně zvyšuje například tím, že rodiče živě debatují o úsilí svých dětí a tím, jak se množí projekty služby iniciované juniorskou mládeží. Jakmile je v oblasti dostatečný počet lidských zdrojů a model růstu je pevně ustaven, zapojování společenství do života společnosti může, ba vskutku musí růst. V tomto klíčovém bodu v rozvoji Plánu, kdy se tolik oblastí blíží do tohoto stádia, je na místě, aby přátelé ve všech koutech světa přemítali o tom, jak jejich rostoucí, životem pulzující společenství přispějí k materiálnímu a duchovnímu pokroku společnosti. V této souvislosti bude přínosné smýšlet v intencích dvou propojených, navzájem se posilujících oblastí činnosti: zapojení se do sociální činnosti a účast v převládajících veřejných debatách.

Během uplynulých desetiletí získalo Bahá’í společenství v těchto dvou oblastech hodně zkušeností. Je přirozené, že se velký počet Bahá’í věřících jako jednotlivců zapojuje do sociální činnosti a veřejných debat v rámci svého povolání. Řada nevládních organizací, které jsou Bahá’í učením inspirovány a které fungují na regionálních nebo národních úrovních, pracuje na poli sociálně-ekonomického rozvoje s cílem zlepšení situace svých obyvatel. Různé orgány ustavené Národními duchovními radami se rozmanitými způsoby podílí na prosazování myšlenek, které přispívají k veřejnému blahu. Na mezinárodní úrovni podobnou funkci zastávají orgány jako je Kancelář Bahá’í mezinárodního společenství při OSN. Do určité nezbytné a žádoucí míry mohou z těchto zkušeností a schopností čerpat přátelé, kteří pracují na úrovni místního společenství, když se snaží reagovat na to, co trápí společnost, která je obklopuje.

Nejvhodnější je, když je sociální činnost pojatá jako široké spektrum, které může sahat od úplně neformálního úsilí s omezeným trváním, jež vynakládají jednotlivci nebo malé skupiny přátel, až po programy sociálně-ekonomického rozvoje na vysoké komplexní úrovni, které jsou realizovány organizacemi inspirovanými Bahá’í učením. Veškerá sociální práce, bez ohledu na sféru jejího působení a její rozsah, se snaží uplatňovat učení a principy Víry s cílem zlepšit, byť sebeskromněji, některý aspekt sociálního nebo ekonomického života určité populace. Takové snahy pak vynikají svým jasně formulovaným záměrem prosazovat kromě duchovního blahobytu dané složky obyvatelstva také její materiální blahobyt. Hlavním rysem Bahá’í učení je to, že světová civilizace, která se nyní lidstvu objevuje na obzoru, musí dosáhnout dynamické soudržnosti mezi materiálními a duchovními potřebami života. Tento ideál má nepochybně hluboký dosah na povahu jakékoliv sociální činnosti provozované Bahá’í věřícími, bez ohledu na šíři a rozsah jejího vlivu. Přestože se podmínky v jednotlivých zemích, a možná i v jednotlivých oblastech liší, což od přátel vyžaduje rozmanitost snah, existují určité základní koncepty, které by měli mít všichni na paměti. Jedním z nich je ústřední úloha, kterou pro život ve společnosti představuje vzdělání. Přetrvávání nevědomosti je nejžalostnější formou útlaku; ještě více zpevňuje mnohé zdi předsudků, které pak představují bariéry pro realizaci jednoty lidstva, která je zároveň cílem i řídícím principem Bahá’u’lláhova Zjevení. Přístup ke vzdělání je právem každé lidské bytosti a účast na jeho utváření, uplatňování a šíření je zodpovědností, kterou v tomto ohromném počinu budování vzkvétající světové civilizace musí nést všichni – každý dle svých vloh a schopností. Spravedlnost vyžaduje všeobecnou účast. Z toho vyplývá, že zatímco sociální činnost může v nějaké podobě obnášet zajišťování zboží a služeb, tato činnost se musí především zabývat posilováním kapacity dané populace podílet se na utváření lepšího světa. Společenská změna není projektem, který vykonává jedna skupina lidí ve prospěch jiné. Rozsah a komplexnost sociální činnosti musí být úměrné lidským zdrojům, které jsou k dispozici v nějaké obci nebo v sousedství a které v ní budou dále pokračovat. Nejlepší tudíž je, když naše snaha začíná v malém rozsahu a organicky roste s tím, jak se rozvíjí kapacita v rámci dané populace. Tato kapacita přirozeně dosahuje vyšších úrovní s tím, jak se protagonisté sociální změny učí se stále větší účinností aplikovat prvky Bahá’u’lláhova Zjevení ve své společenské realitě, ruku v ruce s vědeckými poznatky a metodami. Musí se snažit tuto realitu vykládat způsobem, který se shoduje s Jeho učením – vidět ve svých spolubližních drahokamy nedocenitelné hodnoty a uvědomovat si dopad dvojího procesu integrace a desintegrace jak na srdce a mysli lidí, tak i na uspořádání společnosti.

Efektivní sociální činnost slouží k obohacení účasti ve veřejných debatách a stejně tak může hlubší porozumění získané zapojením se do určitých debat pomoci objasnit koncepty, které formují sociální činnost. Na úrovni oblasti může zapojení do veřejných debat sahat od činu tak jednoduchého jako je představení Bahá’í myšlenek v každodenních rozhovorech až po formálnější aktivity, jakými je psaní článků a účast na shromážděních, která se věnují tématům, jimiž se společnost zaobírá – zmiňme například změnu klimatu a životní prostředí, způsob vlády a lidská práva. To přináší smysluplné interakce s občanskými skupinami a místními organizacemi v obcích a sousedstvích.

V této souvislosti cítíme nutnost uvést určité varování: bude důležité, aby si všichni uvědomili, že hodnota zapojení se do sociální činnosti a veřejné debaty se nemá posuzovat podle toho, jakou má schopnost přinášet vyhlášení nových věřících. Ačkoliv úsilí v těchto dvou oblastech činnosti může snadno přivodit nárůst v počtu členů Bahá’í společenství, za tímto účelem je neděláme. V tomto ohledu je naprosto nutná upřímnost. Navíc bychom měli dbát na to, abychom se vyhýbali přílišnému zdůrazňování zkušeností Bahá’í společenství nebo přikládali zbytečně velkou váhu snahám, které jsou teprve v začátcích - jako např. program duchovního posílení juniorské mládeže - a které je nejlepší nechat dozrát svým vlastním tempem. Hlavní zásadou je ve všech případech pokora. I když se přátelé nadšeně vyjadřují o své víře, měli by se mít na pozoru před vytvářením atmosféry vítězoslavné pýchy, kterou je jen stěží patřičné projevovat mezi samotnými věřícími, o to méně pak za jiných okolností.

Vylíčením těchto nových možností, které se nyní otevírají na úrovni oblastí, vás v žádném případě nežádáme, abyste měnili současný směr. Ani bychom si neměli myslet, že tyto příležitosti představují alternativní pole služby, které soupeří s procesy expanze a konsolidace o omezený počet lidských zdrojů a sil ve společenství. V nadcházejícím roce bychom se i nadále měli zaměřit na posilování procesu středisek vzdělávání a modelu činnosti, který vytváří a v mysli každého věřícího by na nejvyšší příčce mělo zůstat učení Víry. Snaha o další zapojení do života společnosti by neměla být ukvapená. K tomuto zapojení dojde postupně a přirozeně tehdy, když přátelé v každé oblasti vytrvají v uplatňování prvků Plánu pomocí procesu zahrnujícího činnost, hodnocení, konzultaci a studium, jehož výsledkem bude získání nových poznatků a zkušeností. Zapojení se do života společnosti se bude dařit s tím, jak postupně poroste kapacita společenství podporovat svůj vlastní růst a udržovat svou životaschopnost. Dosáhne souladu se snahami o expanzi a konsolidaci společenství do takové míry, do jaké bude čerpat z prvků koncepčního rámce, jímž se řídí současná série globálních Plánů. A k posunu různých skupin obyvatelstva k Bahá’u’lláhově vizi prosperující a mírové světové civilizace přispěje do takové míry, do jaké bude těchto prvků tvořivě využívat v nových oblastech učení se.

Drazí přátelé! Jak často Milovaný Mistr vyjadřoval naději, že srdce věřících budou přetékat láskou jednoho k druhému, že mezi sebou nestrpí žádné dělící linie, ale budou považovat celé lidstvo za jednou rodinu. „Nehleďte na sebe jako na cizince,“ nabádá , „raději považujte všechny lidi za přátele, protože láska a jednota přijdou jen ztěží, když budete upírat pohled na odlišnosti“. Všechny aspekty rozvoje, které jsme podrobně probírali na předchozích stranách, nepředstavují ve své nejhlubší úrovni nic jiného než vyjádření všeobjímající lásky, jíž je dosaženo prostřednictvím moci Ducha Svatého. Cožpak to není láska k Bohu, která spaluje všechny závoje odcizení a rozdělení a spojuje srdce v dokonalé jednotě? Cožpak to není Jeho láska, která vás podněcuje na poli služby a umožňuje vám vidět v každé duši schopnost poznat Ho a uctívat? Cožpak nejste vyburcováni tím, že víte, jak z lásky k lidstvu Jeho Projev ochotně snášel život plný utrpení? Pohleďte do svých vlastních řad, na drahé Bahá’í sestry a bratry v Íránu. Nejsou snad příkladem síly ducha zrozené z lásky k Bohu a touhy Mu sloužit? Cožpak jejich schopnost přečkat to nejkrutější a nejtrpčí pronásledování nesvědčí o schopnosti miliónů a miliónů utlačovaných lidí na světě povstat a rozhodujícím způsobem se účastnit budování Království Božího na zemi? Nezastrašeni sociálními konstrukty, které vyvolávají rozdělování ve společnosti, se pohněte k činu a přineste Bahá’u’lláhovo poselství čekajícím duším v každém mětském sousedství, v každé odlehlé vísce, v každém koutu na zemi a přivádějte je do Jeho společenství, společenství Největšího Jména. Opravdu nikdy na vás nepřestáváme myslet a modlit se za vás a budeme i nadále úpěnlivě prosit Všemohoucího, aby vás posílil svou neobyčejnou milostí.

 

Windows / Mac