The Universal House of Justice

Ridván 2014

To the Bahá’ís of the World

Dearly loved Friends,

1. Celé tři roky už uplynuly od započetí současné fáze rozvoje Božího Plánu, tedy projektu, který navzájem spojuje Bahá’u’lláhovy stoupence v jediném sjednoceném duchovním úsilí. Pouhé dva roky dělí přátele Boží od jeho pevně stanoveného zakončení. Výlev energie, jež byla uvolněna mládežnickými konferencemi, k jejichž pořádání v loňském roce došlo, nesmírně posiluje oba základní pohyby, které jsou i nadále pohonem procesu růstu – tj. stálý proud účastníků posloupností kurzů střediska vzdělávání a pohyb oblastí (klastrů) po nepřetržitém kontinuu rozvoje. Zvýšená schopnost, kterou Bahá’í svět získal k mobilizaci velkého počtu mladých lidí do oblasti služby, může nyní nést další ovoce. V čase, který ještě zbývá, se totiž na obzoru naléhavě objevují zásadní úkoly, jež spočívají v posilování stávajících programů růstu a započínání nových. Společenství Největšího Jména se nyní nachází na dobré cestě k tomu, aby ještě před uplynutím tohoto období přidalo k počtu oblastí, kde tyto programy již probíhají, dva tisíce dalších, jejichž ustavení ke splnění tohoto cíle zbývá.

2. S jakou radostí hledíme na to, že je toto snažení v současné době energicky rozvíjeno v různých regionech rozesetých po celé zeměkouli i v širokém spektru různých podmínek a prostředí, v oblastech, jejichž počet činí už přibližně tři tisíce. Mnoho oblastí se nachází v bodě, kde je hybná síla vytvářena prostřednictvím realizace několika jednoduchých postupů činnosti. V jiných oblastech dochází po proběhnutí po sobě jdoucích cyklů činnosti k nárůstu počtu jedinců, kteří se v rámci tohoto Plánu ujímají iniciativy, a ke zvyšování úrovně aktivit. S tím, jak se prostřednictvím získaných zkušeností kvalita procesu duchovního vzdělávání zlepšuje, jsou duše snáze přitahovány k tomu se ho účastnit. Čas od času sice může docházet k útlumu činnosti nebo se na cestě vpřed objeví nějaké překážky; hybnou sílu však umožňuje opětovně získat přemýšlivá konzultace o důvodech, jež do slepé uličky vedly, přičemž je tato konzultace spojena s trpělivostí, odvahou a vytrvalostí. Ve stále více oblastech nabývá program růstu na rozsahu i složitosti, jež jsou souměřitelné se zvyšujícími se schopnostmi tří aktérů Plánu – tj. jednotlivce, společenství a institucí Víry – vytvářet prostředí vzájemné podpory. Těší nás také to, že podle očekávání existuje stále větší počet oblastí, ve kterých nyní sto či více jedinců napomáhá tisíci jedinců anebo ještě více lidem zapojovat se do vytváření modelu života, který je duchovní, dynamický i transformující. Základem tohoto procesu je samozřejmě už od počátku kolektivní posun směrem k vizi materiálního a duchovního blahobytu, kterou jasně vyložil Ten, kdo je Životodárce světa. Při tak velkém počtu účastníků je však už možné rozeznávat [hodnotový] posun, k němuž u celé skupiny obyvatelstva dochází.

3. Tento posun je zvláště průkazný v oněch oblastech, kde má být ustaven místní Mashriqu’l-Adhkár. Jedna z těchto oblastí se například nachází ve Vanuatu. Přátelé, kteří bydlí na ostrově Tanna, vynaložili to největší úsilí, aby zvýšili informovanost o plánované výstavbě Domu uctívání a již mnoha různými způsoby zapojili alespoň třetinu z 30 000 obyvatel ostrova do neustále se rozvíjejícího rozhovoru o významu tohoto Domu uctívání. Celá léta zkušeností s dělením se o Bahá’u’lláhovo učení s ostatními a s rozšiřováním pole působnosti energií kypícího střediska vzdělávání vedla k vytříbení schopnosti trvale vést s tolika lidmi rozhovor, který se vyznačuje povznášejícím charakterem. Na ostrově zažívají mimořádný rozkvět skupiny juniorské mládeže, jež pobízí vpřed podpora vesnických náčelníků, kteří vidí, k jakému posilování duchovního života u účastníků těchto skupin dochází. Tyto mladé lidi povzbuzuje jednota a obětavost, které mezi nimi panují. Nejenom že sami mezi sebou dokázali rozptýlit malátnost nečinnosti, ale prostřednictvím různých praktických projektů přišli na prostředky, jak pracovat na zlepšování situace ve své obci; a v důsledku toho byli lidé všech věkových kategorií, a v neposlední řadě i jejich rodiče, vyburcováni k účasti na konstruktivní činnosti. Mezi věřícími i širší společností dochází k uznání toho, jakou štědrostí je obracet se na Místní duchovní radu kvůli řešení obtížných situací a za účelem toho, aby se jim od ní dostávalo vedení; a různá rozhodnutí Duchovních rad se zase následně rostoucí měrou vyznačují moudrostí a citlivostí. Mnohé svědčí o tom, že jsou-li rozličné složky uvnitř rámce činnosti tohoto Plánu spojeny do jednoho soudržného celku, může to mít na určitou populaci hluboký dopad. A právě na pozadí pokračující expanze a konsolidace – při nedávném ukončení třicátého cyklu intenzivního programu růstu – dochází k tomu, že přátelé spolu s ostatními obyvateli ostrova aktivně zkoumají, co to znamená, že bude v jejich středu vystavěn Mashriqu’l-Adhkár, tedy „společně sdílené centrum pro lidské duše“. Za aktivní podpory tradičních vůdců předložili ostrované z Tanny přinejmenším sto ideových návrhů budoucího Chrámu, čímž ukázali míru, v níž Dům uctívání roznítil představivost, a otevřeli fascinující vyhlídky týkající se vlivu, jakým je Chrámu dáno působit na život těch, kteří ho budou v jeho stínu vést.

4. Toto povzbuzující líčení má svou obdobu v mnoha vyspělých oblastech, kde hlubší důsledky Bahá’u’lláhova učení začínají působit na podmínky života v sousedstvích a ve vesnicích. V každé z těchto oblastí se tamní obyvatelé, kteří se toho o Osobě Bahá’u’lláha dozvídají stále více, učí prostřednictvím úvah o nabytých zkušenostech a prostřednictvím konzultace i studia, jak se mají chovat podle pravd, jež jsou v Jeho Zjevení obsaženy, a tak dochází k tomu, že je zvětšující se okruh duchovních příbuzných spojován stále těsnějšími pouty kolektivního uctívání a služby.

5. Společenství, která pokročila nejdále, sledují v mnoha ohledech lákavou cestu, po níž se mohou vydávat i ostatní. Ale bez ohledu na úroveň aktivity, jež v určité oblasti probíhá, je to právě schopnost místních přátel učit se v mezích společného rámce, která podporuje pokrok po stezce rozvoje. Každý má na tomto podniku podíl; a příspěvek každého z nich slouží k obohacení celku. Nejdynamičtější oblasti jsou ty, v nichž přátelé zjišťují, a to bez ohledu na zdroje, které má společenství k dispozici nebo na počet aktivit, které tam probíhají, že je jejich úkolem identifikovat, čeho je třeba k tomu, aby mohlo k pokroku docházet – jedná se o rodící se schopnosti, které se musí dále rozvíjet, nové dovednosti, které se musí získávat, iniciátory počínajícího snažení, kteří se musejí doprovázet, prostor k zamýšlení se, který se musí rozvíjet a kolektivní úsilí, které se musí koordinovat – a pak hledat kreativní způsoby, jejichž prostřednictvím je možné získat potřebný čas a zdroje k dosažení tohoto pokroku. Samotná skutečnost, že každý souhrn okolností představuje své vlastní výzvy, umožňuje každému společenství nejenom to, aby pouze čerpalo z toho, čemu se lidé v ostatních koutech Bahá’í světa učí, ale aby také svým dílem přispívalo do tohoto souboru znalostí. Uvědomění si této skutečnosti osvobozuje člověka od neplodného hledání nepružného receptu na činnost, a zároveň mu umožňuje, aby hlubší poznatky získávané v různých prostředích utvářely proces růstu spolu s tím, jak bude tento proces nabývat konkrétní formy v tom prostředí, v němž se daný člověk nachází. Celý tento přístup je zcela v rozporu s úzkoprsým pojetím „úspěchu“ a „neúspěchu“, jež plodí horečnou činnost nebo ochromení vůle konat. Odpoutání je tím, čeho je třeba. Je-li úsilí vynakládáno výhradně kvůli Bohu, pak všechno, co se stane, patří Jemu, a každé vítězství vydobyté v Jeho Jménu je příležitostí k oslavě Jeho chvály.

6. Ve Spisech naší Víry se na tolika místech popisuje vztah mezi vynaloženým úsilím a nebeskou pomocí, která je coby odpověď na ně udělena: „Pokud jen vynaložíte úsilí,“ zní Mistrovo ujištění v jedné z Jeho Desek, „je jisté, že se tyto skvoucí záře rozjasní, z těchto mraků milosrdenství se spustí déšť, tyto životodárné větry se zvednou a zavanou a toto voňavé pižmo se rozptýlí široko daleko.“ Během našich častých návštěv Svatyní za vás úpěnlivě prosíme Všemohoucího, aby vás podpořil a posílil, aby se dostalo hojného požehnání vašim snahám oslovovat ty, kteří dosud nejsou s božím učením obeznámeni a utvrzovat je v Jeho Věci, a aby vaše spolehnutí se na Jeho bezmezné projevy přízně bylo neotřesitelné. V našich modlitbách jste vždy přítomni a v našich snažných prosbách nikdy nepřestáváme vzpomínat na vaše oddané činy věrnosti. Přemítáme-li nad nezbytnými požadavky, před nimiž budou v příštích dvou letech stát stoupenci Požehnané Krásy, je tato Mistrova důrazná výzva k činnosti pobídkou k odvaze: „Rozetněte závoje vedví, odstraňte překážky, podávejte životodárné vody a ukažte stezku ke spáse.“

- The Universal House of Justice