The Universal House of Justice
Ridván 2007 / 164BE

To the Bahá’ís of the World

Dearly loved Friends,

1. První rok Pětiletého plánu přináší výmluvné svědectví o duchu oddanosti, s nímž


 Bahá’u’lláhovi následovníci přijali za svůj rámec pro činnost, který byl představen


 v našem poselství z 27. prosince 2005 a o jejich závazku rozvíjet proces vstupování do


 Víry v zástupech. Stálého pokroku se dosahuje tam, kde se tento rámec v určité oblasti


 systematicky uvádí do života ve všech svých polohách. Jde o pokrok týkající se jak účasti


 věřících a jejich přátel na životě společenství, tak i početního růstu, kdy některé oblasti


 uvádějí stovky nových věřících v průběhu každých několika měsíců a ostatní udávají


 nárůst v desítkách věřících. Klíčovou složkou tohoto vývoje bylo zvýšené povědomí o


 duchovní povaze dané činnosti spolu s hlubším porozuměním rozhodovacích nástrojů,


 které jsou přesně vymezeny hlavními rysy Plánu.


 2. Před tím, než jsme zahájili stávající sérii globálních Plánů zaměřených na jediný cíl,


 jímž je postup v procesu vstupování do Víry zástupech, prošlo Bahá’í společenství


 v mnoha koutech světa stadiem rychlé, masové expanze, kterou nebylo možné udržovat.


 Daná výzva tedy ani tak nespočívala v rozšiřování řad Věci o nové přívržence,


 přinejmenším u populací s osvědčenou vnímavostí, ale v jejich začleňování do života


 společenství a ve vychovávání dostatečného množství lidí z jejich středu, kteří se zasvětí


 její další expanzi. Zabývat se touto výzvou bylo pro Bahá’í svět natolik životně důležité,


 že jsme ji učinili ústředním rysem Čtyřletého plánu a vyzvali jsme Národní duchovní


 rady, aby větší část svých sil věnovaly na vytváření institucionální výkonnosti v podobě


 středisek vzdělávání za účelem rozvíjení lidských zdrojů. Upozornili jsme na to, že bude


 třeba, aby neustále rostoucí skupiny věřících zakoušely přínos, který poskytuje metodicky


 propracovaný program školení, který je připraven tak, aby je obdařil poznáním a hlubšími


 duchovními pohledy, dovednostmi a schopnostmi, jež se vyžadují k tomu, aby vykonávali


 činy služby, které budou udržovat masovou expanzi a konsolidaci.


 3. Pozorujeme-li dnes aktivity v oněch oblastech, které procházejí mohutným stavem


 růstu, všímáme si toho, že v každé oblasti přátelé i nadále nepřestávají posilovat proces


 střediska vzdělávání a zároveň se učí mobilizovat své rozšiřující se jádro aktivních


 podporovatelů Víry, vytvářet účinný plán pro koordinaci svých snah, vetkat své iniciativy


 jednotlivce a kolektivního úsilí do efektivního modelu sjednocené činnosti a čerpat


 z analýzy relevantních informací při plánování různých cyklů svých aktivit. Je


 prokazatelné, že nalezli prostředky pro rozvíjení toho, aby práce na poli expanze a


 konsolidace probíhala ruku v ruce, což představuje klíč pro trvale udržitelný růst. Tyto


 jasné známky budou zajisté inspirovat každého zapáleného věřícího, aby odhodlaně


 setrvával na stezce systematického učení se, na kterou jsme se vydali.


 4. Úspěchy těchto let ohromného úsilí se neomezovaly na ty oblasti [clustery], kde se


 takto znovu oživila práce směřující k expanzi a konsolidaci ve velkém měřítku. Přístup


 přijatý během Čtyřletého plánu, po kterém následoval Dvanáctiměsíční plán a předešlý


 Pětiletý plán, se ukázal jako velká pomoc při vytváření podmínek pro věřící, aby své


 snahy rozšiřovali směrem k rozsáhlému okruhu lidí a zapojovali je do rozličných stránek


 života společenství. Nyní jsou jasně zřejmé přínosy desetiletého procesu budování


 výkonnosti u třech účastníků globálních Plánů. Všude bylo třeba si osvojit porozumění


 dynamiky rozvoje lidských zdrojů. Přátelé se všude museli naučit, co patří k požadavkům


 trvalého růstu – prosazování systematické činnosti a vyhýbání se rozptylování pozornosti,


 přibližování určitých prvků kolektivního rozhodování blíže k místní úrovni a vytváření


 společenství se smyslem pro poslání, povzbuzování ke všeobecné účasti a začleňování


 rozmanitých částí společnosti do svých aktivit, obzvláště dětí a příslušníků juniorské


 mládeže, kteří jsou budoucími prosazovateli Věci Boha a budovateli Jeho civilizace.


 5. Je-li k dispozici tak pevný základ, mělo by učení Víry představovat v hlavách všech


 věřících do jednoho tu prvořadou myšlenku. Zda v rámci svých osobních snah učí své


 přátele na firesidech a potom je zapojují do ústředních aktivit nebo užívají těchto aktivit


 jako hlavního nástroje pro učení Víry, ať coby společenství učiní ze své práce s dětmi a


 juniorskou mládeží počáteční aktivní snahu v dané oblasti [clusteru] nebo se nejprve


 zaměří na starší generace, zda ve svém kolektivním úsilí navštěvují ve skupinách rodiny


 coby součást intenzivní kampaně nebo během určité doby podnikají pravidelné návštěvy


 v domovech hledajících – patří k rozhodnutím, která se mohou přijímat pouze podle


 okolností a možností přátel a povahy typů obyvatel, s nimiž přicházejí do styku. To, co


 bez ohledu na poměry musejí uznat všichni, je neodbytná potřebnost lidstva, které


 připraveno o duchovní potravu, upadá hlouběji do zoufalství a naléhavost povinnosti učit,


 která byla každému z nás jako příslušníkovi společenství Největšího Jména svěřena.


 6. Bahá’u’lláh Svým následovníkům přikázal, aby učili Víru. Tisícovky a tisícovky


 věřících již energicky uvádějí různá ustanovení Plánu do života, což jim otevírá cestu, aby


 vedli duše k Oceánu Jeho Zjevení. Naše oči vzhlížejí s napjatým očekáváním ke dni, kdy


 učení Víry bude převládající vášní v životě každého věřícího a kdy bude jednota


 společenství tak silná, aby umožnila, aby se tento stav roznícení projevil v nepřetržité


 činnosti na poli služby. To tedy představuje naši horoucí naději, kterou pro vás chováme a


 předmět našich nejvroucnějších modliteb na Svatém Prahu.

The Universal House of Justice