The Universal House of Justice
Ridván 2007
To the Bahá’ís of the World
Dearly loved Friends,
1. První rok Pětiletého plánu přináší výmluvné svědectví o duchu oddanosti, s nímž
Bahá’u’lláhovi následovníci přijali za svůj rámec pro činnost, který byl představen
v našem poselství z 27. prosince 2005 a o jejich závazku rozvíjet proces vstupování do
Víry v zástupech. Stálého pokroku se dosahuje tam, kde se tento rámec v určité oblasti
systematicky uvádí do života ve všech svých polohách. Jde o pokrok týkající se jak účasti
věřících a jejich přátel na životě společenství, tak i početního růstu, kdy některé oblasti
uvádějí stovky nových věřících v průběhu každých několika měsíců a ostatní udávají
nárůst v desítkách věřících. Klíčovou složkou tohoto vývoje bylo zvýšené povědomí o
duchovní povaze dané činnosti spolu s hlubším porozuměním rozhodovacích nástrojů,
které jsou přesně vymezeny hlavními rysy Plánu.
2. Před tím, než jsme zahájili stávající sérii globálních Plánů zaměřených na jediný cíl,
jímž je postup v procesu vstupování do Víry zástupech, prošlo Bahá’í společenství
v mnoha koutech světa stadiem rychlé, masové expanze, kterou nebylo možné udržovat.
Daná výzva tedy ani tak nespočívala v rozšiřování řad Věci o nové přívržence,
přinejmenším u populací s osvědčenou vnímavostí, ale v jejich začleňování do života
společenství a ve vychovávání dostatečného množství lidí z jejich středu, kteří se zasvětí
její další expanzi. Zabývat se touto výzvou bylo pro Bahá’í svět natolik životně důležité,
že jsme ji učinili ústředním rysem Čtyřletého plánu a vyzvali jsme Národní duchovní
rady, aby větší část svých sil věnovaly na vytváření institucionální výkonnosti v podobě
středisek vzdělávání za účelem rozvíjení lidských zdrojů. Upozornili jsme na to, že bude
třeba, aby neustále rostoucí skupiny věřících zakoušely přínos, který poskytuje metodicky
propracovaný program školení, který je připraven tak, aby je obdařil poznáním a hlubšími
duchovními pohledy, dovednostmi a schopnostmi, jež se vyžadují k tomu, aby vykonávali
činy služby, které budou udržovat masovou expanzi a konsolidaci.
3. Pozorujeme-li dnes aktivity v oněch oblastech, které procházejí mohutným stavem
růstu, všímáme si toho, že v každé oblasti přátelé i nadále nepřestávají posilovat proces
střediska vzdělávání a zároveň se učí mobilizovat své rozšiřující se jádro aktivních
podporovatelů Víry, vytvářet účinný plán pro koordinaci svých snah, vetkat své iniciativy
jednotlivce a kolektivního úsilí do efektivního modelu sjednocené činnosti a čerpat
z analýzy relevantních informací při plánování různých cyklů svých aktivit. Je
prokazatelné, že nalezli prostředky pro rozvíjení toho, aby práce na poli expanze a
konsolidace probíhala ruku v ruce, což představuje klíč pro trvale udržitelný růst. Tyto
jasné známky budou zajisté inspirovat každého zapáleného věřícího, aby odhodlaně
setrvával na stezce systematického učení se, na kterou jsme se vydali.
4. Úspěchy těchto let ohromného úsilí se neomezovaly na ty oblasti [clustery], kde se
takto znovu oživila práce směřující k expanzi a konsolidaci ve velkém měřítku. Přístup
přijatý během Čtyřletého plánu, po kterém následoval Dvanáctiměsíční plán a předešlý
Pětiletý plán, se ukázal jako velká pomoc při vytváření podmínek pro věřící, aby své
snahy rozšiřovali směrem k rozsáhlému okruhu lidí a zapojovali je do rozličných stránek
života společenství. Nyní jsou jasně zřejmé přínosy desetiletého procesu budování
výkonnosti u třech účastníků globálních Plánů. Všude bylo třeba si osvojit porozumění
dynamiky rozvoje lidských zdrojů. Přátelé se všude museli naučit, co patří k požadavkům
trvalého růstu – prosazování systematické činnosti a vyhýbání se rozptylování pozornosti,
přibližování určitých prvků kolektivního rozhodování blíže k místní úrovni a vytváření
společenství se smyslem pro poslání, povzbuzování ke všeobecné účasti a začleňování
rozmanitých částí společnosti do svých aktivit, obzvláště dětí a příslušníků juniorské
mládeže, kteří jsou budoucími prosazovateli Věci Boha a budovateli Jeho civilizace.
5. Je-li k dispozici tak pevný základ, mělo by učení Víry představovat v hlavách všech
věřících do jednoho tu prvořadou myšlenku. Zda v rámci svých osobních snah učí své
přátele na firesidech a potom je zapojují do ústředních aktivit nebo užívají těchto aktivit
jako hlavního nástroje pro učení Víry, ať coby společenství učiní ze své práce s dětmi a
juniorskou mládeží počáteční aktivní snahu v dané oblasti [clusteru] nebo se nejprve
zaměří na starší generace, zda ve svém kolektivním úsilí navštěvují ve skupinách rodiny
coby součást intenzivní kampaně nebo během určité doby podnikají pravidelné návštěvy
v domovech hledajících – patří k rozhodnutím, která se mohou přijímat pouze podle
okolností a možností přátel a povahy typů obyvatel, s nimiž přicházejí do styku. To, co
bez ohledu na poměry musejí uznat všichni, je neodbytná potřebnost lidstva, které
připraveno o duchovní potravu, upadá hlouběji do zoufalství a naléhavost povinnosti učit,
která byla každému z nás jako příslušníkovi společenství Největšího Jména svěřena.
6. Bahá’u’lláh Svým následovníkům přikázal, aby učili Víru. Tisícovky a tisícovky
věřících již energicky uvádějí různá ustanovení Plánu do života, což jim otevírá cestu, aby
vedli duše k Oceánu Jeho Zjevení. Naše oči vzhlížejí s napjatým očekáváním ke dni, kdy
učení Víry bude převládající vášní v životě každého věřícího a kdy bude jednota
společenství tak silná, aby umožnila, aby se tento stav roznícení projevil v nepřetržité
činnosti na poli služby. To tedy představuje naši horoucí naději, kterou pro vás chováme a
předmět našich nejvroucnějších modliteb na Svatém Prahu.
- The Universal House of Justice